Dobrošov

© Lukáš Malý / Public domain, Wikimedia Commons

Dělostřelecká tvrz Dobrošov je obranná pevnost postavená v rámci československého opevnění budovaného v třicátých letech, mimo jiné v důsledku zvolení Adolfa Hitlera kancléřem v Německu. Patřila mezi páteřní opevnění na severní hranici Československa a měla být jednou ze čtrnácti tvrzí na západ od Ostravy jako součást pevnostní linie budované od roku 1935. Byla situována u stejnojmenné vsi Dobrošov, která leží mezi Náchodem a Českou Čermnou, západně od kóty 622 Dobrošov. Od roku 1968 je v pevnosti expozice československého opevnění. Tvrz nebyla dokončena. Její stavba byla zahájena v září 1937, poté, co pro její stavbu byly vyčleněny a vyvlastněny pozemky, za které byla později zaplacena suma ve výši 243 024 Kč. V plánu bylo postavit dva pěchotní sruby, dva dělostřelecké sruby, jednu dělostřeleckou otočnou věž, minometnou otočnou věž a vchodový objekt. Děla měla postřelovat celé náchodské údolí, podporovat izolované pěchotní sruby ve svazích nad Bělovsí. Dostřel hlavních zbraní sahal za Hronov, kde se jejich palba překrývala s palbou tvrze Jírová hora. Na druhou stranu bylo zajištěno stejné krytí prostoru s tvrzí Skutina.

Zdroj popisu: Wikipedie (CC BY-SA 4.0)