Katedrála svatého Ducha v Hradci Králové

© VitVit / CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons

Katedrála svatého Ducha v Hradci Králové je hlavním kostelem královéhradecké diecéze a tedy sídelním kostelem jejího biskupa. Gotická cihlová pseudobazilika se dvěma věžemi v jihozápadním rohu Velkého náměstí tvoří charakteristické panorama Hradce Králové již po více než sedm století. Vnější rozměry katedrály jsou: délka 56 m, šířka 25 m, výška věží 48 m. Délka interiéru činí 50 m. Šířka zdí se pohybuje v rozmezí 1,12 m (lodě) až 2,12 m (věže). Někdy se uvádí, že kostel založila roku 1307 vdova po českém králi Václavu II. královna Eliška Rejčka, podle novějších výzkumů však zde stál už ve druhé polovině 13. století farní kostel, který roku 1339 vyhořel. V letech 1339–1342 byl postaven nynější presbytář a stavba lodi byla dokončena v 60. letech 14. století za královny Alžběty Pomořanské. Roku 1424 zde byl prý pohřben Jan Žižka z Trocnova. Při opravách po husitských válkách, které skončily roku 1463, byla vestavěna rozsáhlá kruchta. Požár v roce 1484 poškodil hlavně věže, které pak byly o patro zvýšeny a dostaly nové zvony. Nejstarší ze čtyř zvonů, Leopold (Dominik) je z roku 1485. Největší ze zvonů je Michael (Orel) z roku 1496, který váží 3847 kg. Z roku 1497 pochází i pastoforium na levé straně presbytáře. Kostel byl několikrát opravován, roku 1639 vyrabován a vypálen švédskými vojáky. Roku 1664 založením biskupství se kostel stal katedrálou a byl pak barokně upraven, další úpravy následovaly koncem 18. století. V letech 1864–1876 byl kostel radikálně regotizován…

Zdroj popisu: Wikipedie (CC BY-SA 4.0)