Novomlýnská vodárenská věž

© MedaBleda, Prague City Tourism / CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons

V počátcích středověku byla Praha zásobována vodou ze soukromých i veřejných studní, které však často bývaly zanesené odpadem z jímek. Voda se také rozváděla otevřenými koryty nebo vodovodními řady ze dřeva, kamene, hlíny či olova, tyto vodovody však byly určeny jen pro církevní, šlechtické a panovnické objekty. Spolu se založením Nového Města pražského v roce 1348 byla postavena první vodárenská věž, která čerpala vltavskou vodu a rozváděla ji do veřejných novoměstských kašen. Postupně vznikly čtyři obecní vodárny: Staroměstská pro Staré Město pražské, Petržilkovská pro Malou Stranu, vodárna Šítkovská pro horní část Nového Města a Novomlýnská vodárna pro dolní Nové Město pražské. Novomlýnská vodárenská věž se nachází v Petrské čtvrti, blízko Štefánikova mostu a Revoluční ulice. Přiváděla vodu do dolní části Nového Města bezmála čtyři staletí. Stojí tu zčernalá časem a z výšky svých dvaačtyřiceti metrů udiveně shlíží na provoz aut a tramvají. Vždyť v době jejího vzniku vyhlížely pražské vltavské břehy zcela jinak. Řeka byla využívána jako dopravní cesta, po níž voraři přiváželi dřevo na stavby i otop, rybáři lovili ryby, pískaři těžili písek z říčního dna a ledaři lámali led pro hostince a krčmy. U břehů stály vodní mlýny a na březích pily, hamry, brusírny, prádelny, barvírny a koželužny, které přinášely obživu tisícům lidí. V sousedství dolní novoměstské vodárenské věže se nacházela skupina Nových mlýnů. V době pražské asanace začátkem 20. století byl břeh Petrské čtvrti…

Zdroj popisu: Wikipedie (CC BY-SA 4.0)