Panenská

© Sefjo / CC BY-SA 3.0, Wikimedia Commons

Panenská nebo Na Panenské je původně označení pro Panenskou vinici, dále pro usedlost, která na ní v 17. století vznikla (čp. 35/36, v současnosti čp. 123 v kvadrantu A na mapce – dosud stojící ruina, „Panenská I“) (německý název obojího byl Jungferngarten, Jungfergarten nebo Weingarten Panenska; německý název ulice Na Panenské během protektorátu byl ovšem Nonnengarten) a také pro opodál stojící výrazně mladší budovy zahrnující hřebčinec (od 1874), kasárna a hospodu (podle zprávy z roku 1877 „Mil. Kaserne u. Restauration“) (tato „Panenská II“ (v kvadrantu C) kolem roku 1900 je zachycena na dobové pohlednici; v pozadí je vidět komín cihelny). Mj. vzhledem k tomu, že všechny budovy ze sektoru C byly zbořeny a čp. 123 v sektoru A je zříceninou, detailnější určení budov je svízelné. Oba kvadranty se nacházejí v Praze 6-Střešovicích. Special-Orts-Repertorien roku 1885 na samotě (německy Weiler) Panenské uvádí 6 domů a 313 obyvatel, z toho 83 činných vojáků, podle Úplného místopisného slovníku Království Českého z roku 1895 byla Panenská osada náležející k soudnímu okresu Smíchov, v níž byly 4 domy a žilo tam 284 obyvatel (Čechů), Podrobný seznam míst zemí rakouských uvádí k roku 1910 7 domů a 351 osob. Před postavením střešovického kostela sv. Norberta náležela Panenská podle zprávy z roku 1854 ke kostelu sv. Matěje v Šárce, podle zprávy z roku 1879 pak ke kostelu sv. Jana Nepomuckého v trníčku.

Hlavní budovou usedlosti byla jediná dosud (2025) stojící budova – ruina (dnes s…

Zdroj popisu: Wikipedie (CC BY-SA 4.0)